Tak sbohem, já už musím jít,
jen koukej, táto, pořád zůstat fit,
já vím, že se mnou býval kříž,
nechci ti být na obtíž,
jen mně nech a uvidíš.
Je uplakaný den a mží,
od kouři vlaku mizí nádraží,
tak už se nezlob pro ten dým,
já se možná za pár zim
zase vrátím, co já vím.
Co já vím, co já vím,
kde má hvězda utone,
co já vím, co já vím,
co mně čeká a co ne.
Nech v koutě stát mou prázdnou skříň
a zkus to, mámo, jednou líp se mít
a jestli si to budeš přát,
ať jsem, kde jsem, já ti rád
bude denno denně psát.
Je uplakaný den a mží,
od kouři vlaku mizí nádraží,
tak nebuď smutná pro ten dým,
já se možná za pár zim
zase vrátím, co já vím.
Co já vím, co já vím,
kde má hvězda utone,
co já vím, co já vím,
co mně čeká a co ne.
Co já vím, co já vím,
kde má hvězda utone,
co já vím, co já vím,
co mně čeká a co ne.
Dej tady sbohem za mně všem
ty moje lásko s něžným úsměvem,
já tě měl rád a ty mně též,
co ti víc teď říct mám lež,
mysli na mně jestli chceš,
Je uplakaný den a mží,
od kouři vlaku mizí nádraží,
tak přěstaň plakat pro ten dým,
já se možná za pár zim
zase vrátím, co já vím.
Co já vím, co já vím,
kde má hvězda utone,
co já vím, co já vím,
co mně čeká a co ne.
Co já vím, co já vím,
kde má hvězda utone,
co já vím, co já vím,
co mně čeká a co ne.
La la la la ...
Co já vím, co já vím,
kde má hvězda utone,
co já vím, co já vím,
co mně čeká a co ne.
|
Petr Kolář:
Apollo:
