Slunce zhaslo dojetím
a vítr přestal vát,
je tu tma a to je tím,
že už mě nemáš rád.
Komu jednou naletím,
tomu chci lásku dát
a mezi mnou a prokletím,
není rozdíl snad.
Kdo by se bál
a kdo by uvažoval
o tom, co bude dál,
když jsi mi lhal
a přitom nemiloval,
tak je mi do breku
z tvýho nevděku.
Slunce zhaslo dojetím
a vítr přestal vát,
svou bílou láskou posvětím
i nejčernější pád.
Kdo by se bál
a kdo by uvažoval
o tom, co bude dál,
když jsi mi lhal
a přitom nemiloval,
tak je mi do breku
z tvýho nevděku.
Slunce zhaslo dojetím
a vítr přestal vát,
proč bílou láskou posvětím
i nejčernější pád,
marně se musím ptát.
|