Noc padá na polštář,
noc jako mrak,
do dlaní dala si tvář
dívka, která spí jen tak.
Ach, smutku, můj ty bráško,
je horko, nízký je tlak,
je sama a to je zlé,
dívka, která spí jen tak.
Ona pláče, tiše pláče,
její dech je steskem zmáčen,
horká žárem, horká žárem noci,
cítí srdce tlouci,
slyší, jak se blíží noční vlak
ta, která spí jen tak.
Noc padá níž a níž,
noc jako mrak,
má tělo hebké jak plyš,
dívka, která spí jen tak.
Mrtvá květina lásky,
hvězdám přechází zrak,
je sama a to je zlé,
dívka, která spí jen tak.
Ona pláče, tiše pláče,
její dech je steskem zmáčen,
horká žárem, horká žárem noci,
cítí srdce tlouci,
slyší, jak se blíží noční vlak,
ta, která spí jen tak.
Ona pláče, tiše pláče,
její dech je steskem zmáčen,
horká žárem, horká žárem noci,
cítí srdce tlouci,
slyší, jak se blíží ranní vlak,
ta, která spí jen tak.
Ona pláče,
tiše pláče,
ona pláče,
dívka, která spí jen tak.
Ona pláče,
tiše pláče,
ona pláče,
dívka, která spí jen tak.
Ona pláče,
tiše pláče,
ona pláče,
dívka, která spí jen tak.
|
Vojtěch Dyk:
Marie Rottrová:
Marie Rottrová:
Marie Rottrová:
Marie Rottrová:
