Své myšlenky jen zvolna sbírám,
ty, Isis, dobře víš, jaký mám cíl,
já když mívam vnuknutí,
dál přežívam spiknutí
a hvězda nilská vzhůru stoupá.
Když kobra zlatá skráň mou svírá
a velký průvod můj uvítá Řím,
můj pocit je smíšený,
zájem o mně zvýšený,
však na úsměvy nejsem skoupá.
Teď královnou jsem já
a hold mi vzdává Řím,
já vjíždím před senát,
ze snů už přece vím,
co má teď být,
ať Řím jen poslouchá,
jak dávný je můj stát,
kde bývalo, co psát,
když zde byl vlků ráj,
ať Řím jen poslouchá,
teď královnou jsem já.
Já od Římanů smích i slýchám
a napjatý zde fóra dýchám,
teď leskem svým je ohromím,
hrad zášti tak oblomím,
tak hvězda nilská vzhůru stoupá.
Teď královnou jsem já
a hold mi vzdává Řím,
já vjíždím před senát,
ze snů už přece vím,
co má teď být,
ať Řím jen poslouchá,
jak dávný je můj stát,
kde bývalo, co psát,
když zde byl vlků ráj,
ať Řím jen poslouchá,
teď královnou jsem já.
Teď královnou si nám
a hold ti vzdává Řím,
už vjíždíš před senát,
tvá krása s bohatstvím
je v Římě vším.
Teď královnou jsem já
a hold mi vzdává Řím,
ta síla zkrocená,
drtivá i výbušná,
teď královnou jsem já,
teď královnou jsem já.
|
Katarína Hasprová:
Katarína Hasprová:
Katarína Hasprová:
Katarína Hasprová:
Katarína Hasprová:
