Tleskaly ti ruce šlechticů i kmánů,
věčně usměvavých služek velkých pánů,
zlatem ztěžklé ruce vzácných dam,
jako bych tě slyšel ještě.
Tleskaly ti také dlaně ztvrdlé prací,
ruce, ze kterých se život rychle ztrácí,
jenom ty jsi slyšel ze všech stran
potlesk trochu jiný,
to ti mezi stíny
motýl ze tvé louky,
věčně zelené louky,
křídly zatleskal.
Ú ú ú ...
Viděl jsi už z okna bulváry i zámky,
neonové řeky a poštovní schránky,
kámen nebo písek stovek cest,
jako bych to viděl ještě.
Laguny i vlny, různě velká mola,
viděl jsi je z výšky, ale také zdola,
pak při konci hledal třpytu hvězd,
pohled trochu jiný,
to ti mezi stíny
motýl ze tvé louky,
věčně zelené louky,
z křídel dolu dal.
|
Jaroslav Wykrent:
