Snad tě, milá, mýlí
sklo růžových brýlí,
valčík už je dávno ten tam.
Valčík pana Strausse
dozněl a já v pause
z historie lekci ti dám.
Zlatý cvikr na šnůrce
a na rtech smích,
vzduchoplavec v balónu mává,
pan Edison v komůrce
při svíčke ztich,
sen o žárovce zatím se vzdává.
Šněrovačkou zeštíhlím
kulatý svět,
na noc vousy stáhnou
se páskou.
Teď, když jsme tam nahlídli,
vraťme se zpět,
valčík doznívá,
proč usmíváš se, lásko.
Ples v opeře končí,
světáci se loučí,
teď už jen do fiakru vlézt.
Dámy svléknou róby,
hudba na tři doby
umí hlavy báječně plést.
Zlatý cvikr na šnůrce
a na rtech smích,
vzduchoplavec v balónu mává,
pan Edison v komůrce
při svíčke ztich,
sen o žárovce zatím se vzdává.
Šněrovačkou zeštíhlím
kulatý svět,
na noc vousy stáhnou
se páskou.
Teď, když jsme tam nahlídli,
vraťme se zpět,
valčík doznívá,
proč usmíváš se, lásko.
|