Tlak jde níž
a to mě leká,
líná krev,
mě pět minut zvedá.
Sotva kdy strnu
před tím běžným ránem,
bosej a vzhůru
jsem nebezpečnej.
Fraktůra spánku
a do srdce táhne
jak dohnat svět
a nezaspat, jéé.
Zašitej do pytle s nocí,
tíha spánku na mě kleká,
pět dní v týdnu
k ránu hořím,
pět dní v týdnu
a tak to jde pořád.
Snídaně odřená
až na kost,
šestej den říkám:
Chci už dost a ne,
v sobotu ne,
v sobotu ne,
v sobotu ne.
Ó, ó.
V sobotu ne,
v sobotu ne,
v sobotu ne,
v sobotu ne.
V sobotu ne,
já se hlídám,
v sobotu ne,
když tě vzhlídám,
v sobotu ne,
žádný ráno,
v sobotu ne,
vítr znám.
|