Antonín: Bloudím jen tak sám,
prázdné ruce mám,
sílu v nich však cítím,
dokud nad mou hlavou slunce svítí.
A rád se potápím,
díky dlaním svým,
vím, že každopádně
najdu to, co řeka skrývá na dně.
Spolu: Znám jednu řeku línou.
Antonín: Dole v údolí.
Spolu: V ní vlny klidně plynou.
Karel: Jako naše léta.
Já nemám však rád
ten líný tok,
s ním všechno splyne
každý rok.
Spolu: Znám jednu řeku línou.
Antonín: A raděj mám však dravý proud.
Spolu: Ten, kdo v rukou má
a víc než svět mu dá,
najednou si přizná,
že už další cesta ztrácí význam.
Mám ten vzácný dar
a prázdných rukou pár,
který spát mi nedá,
stejně jak tou řekou cestu hledám.
Spolu: Znám jednu řeku línou.
Antonín: Dole v údolí.
Spolu: V ní vlny klidně plynou.
Karel: Jako naše léta.
Já nemám však rád.
Antonín: Ten líný tok.
Karel: S ním všechno, všechno
splyne každý rok.
Spolu: Znám jednu řeku línou.
Antonín: A raděj mám však dravý proud.
Spolu: Znám jednu řeku línou.
Antonín: Dole v údolí.
Spolu: V ní vlny klidně plynou.
Karel: Jako naše léta.
Já nemám však rád
ten líný proud,
s ním všechno, všechno
splyne každý rok.
Spolu: Znám jednu řeku línou.
Antonín: A raděj mám však dravý proud.
Spolu: Znám jednu řeku línou,
dadam dada ...
znám jednu řeku línou,
ú, ú, ú ...
Znám jednu řeku línou,
dadam dada ...
znám jednu řeku línou,
ú, ú, ú ...
Jéé.
|