Zas je zima
a hned padá snížek bílý,
pojď už ven,
budem stavět sněhuláky.
Budem se koulovat
a sánkovat,
bude zábava.
Už spadly vločky,
sice je jich málo,
to nevadí,
víc jich bude ráno.
Já ráda sněhuláky stavím,
přeji si, aby byl sníh,
ráda se kloužu
a jezdím na saních.
Když jsem se ráno
probudila,
závěs jsem odkryla,
nadšeně jsem se koukla z okna
a vločka tam nebyla
ani jedna.
Já ráda sněhuláky stavím,
přeji si, aby byl sníh,
ráda se kloužu
a jezdím na saních.
Takhle to šlo celý týden
a tak jsem si řekla,
je totiž už skoro květen
a nikdo o sníh už nestojí.
Já ráda sněhuláky stavím,
přeji si, aby byl sníh,
ráda se kloužu
a jezdím na saních.
|