S hlavou skloněnou
loukou zelenou
chtěl bych s tebou jít.
Oči zasněné,
ruce spletené
jako včera mít.
Trhat lístky
bílým sedmikráskám,
vysmívat se
všem svým starým láskám,
s hlavou skloněnou, hmm,
loukou zelenou
chtěl bych s tebou jít.
Jen tak pro krásu
pak ti do vlasů
kapky rosy dát.
Hlasem nesmělým
jenom některým
říct, že mám tě rád.
Možná sklouznou
tiše do jejích dlaní,
zazvoní
a splní i mé přání,
s hlavou skloněnou, hmm,
loukou zelenou
chtěl bych s tebou jít.
Louka zelená
skončí, jak se zdá,
dřív než začla kvést.
S listím posledním
zmizí jako dým,
z očí tisíc hvězd.
Proto mi dej
ještě na památku
všechny žluté květy
z tvého šátku,
s hlavou skloněnou, hmm,
loukou zelenou
chtěl bych s tebou jít.
Proto mi dej
ještě na památku
všechny žluté květy
z tvého šátku,
s hlavou skloněnou, hmm,
loukou zelenou
chtěl bych s tebou jít.
|
Pavel Novák:
Pavel Novák:
Pavel Novák:
