Mámo, ach, má matičko,
zrálo už do klasů,
prosil jsem o slovíčko,
hladil ji do vlasů.
Dívenku jako kvítek,
jak neděli svítivou,
tráva nás do půl lýtek
chladila pěšinou.
Dyngy dong,
z dálky až budou hrát,
dyngy dong,
i vážní se budou smát,
dyngy dong,
přijdete zamávat,
až veselku budou hrát
zvony dyngy dong.
Mámo, ach, má matičko,
dejte mi bílý šál,
hebounký jako líčko,
pro tu, co pozvu dál.
Dítě, ještě ne žena
a jak se vám podobá,
ozvěna všech moří sténá,
když se mi o ní zdá.
Dyngy dong,
z dálky až budou hrát,
dyngy dong,
i vážní se budou smát,
dyngy dong,
přijdete zamávat,
až veselku budou hrát
zvony dyngy dong.
Mámo, ach, má matičko,
učte jí písně znát,
než voda zběhne říčkou,
bude je dětem hrát.
Nevěstu léto strojí
do mráčků vyrostlých,
nebe je v modrých krojích
hostů svatebních.
Dyngy dong,
z dálky až budou hrát,
dyngy dong,
i vážní se budou smát,
dyngy dong,
přijdete zamávat,
až veselku budou hrát
zvony dyngy dong.
Dyngy dong,
z dálky až budou hrát,
dyngy dong,
i vážní se budou smát,
dyngy dong,
přijdete zamávat,
až veselku budou hrát
zvony dyngy dong.
Až veselku budou hrát
zvony dyngy dong,
až veselku budou hrát
zvony dyngy dong,
až veselku budou hrát
zvony dyngy dong.
|
Josef Laufer:
Josef Laufer:
