Až rozkvetou lípy,
mně hned bude snáz,
ten, co se mi líbí,
ten vrátí se zas.
Den zrodí se krásný,
v němž nebude stín,
ptát budou se známí,
co jen je to s ním.
I ty potom hádej,
hádej tisíckrát,
proč zpívám si stále,
to on mně má rád.
Na časy se blýská
a hvězdy jsou blíž
a že se mi stýská,
už se nedovíš.
A jako ty lípy,
tak já budu kvést,
ten, co se mi líbí,
mě dál bude vést,
dál mě vést,
dál mě vést.
|
