Nebe jarní,
po nemž oblaka jdou,
nálady dní,
slova milenců dvou.
I věčná naše přání,
sny, jenž se rozplynou,
to vše doprovází
lásku nás dvou, ú, ú.
Já vím,
že tě zase zítra uvidím,
abys ale s úsměvem šel spát,
chci ti dárek na památku dát.
Snad tím
tebe aspoň trochu potěším,
poznáš, že tě stále ráda mám,
když ti dárek na památku dám.
Vždyť člověk někdy jíti nechce,
od chvilek ve dvou,
přece musí říci lehce:
Vzpomínej a nashledanou.
To zní
jako když jsem sentimentální,
ale i když se mně budeš smát,
chci ti dárek na památku dát,
chci ti dárek na památku dát,
dát, dát.
|