Pár stolků,
pár židlí,
mám holku,
sám bydlím,
žít s někým prý nesnáší.
Pár hodin
jí stačí,
jsou směšný,
jsou k pláči,
než vejde, smích opráší.
V duchu prosím, prosím dej mi čas,
týden chystám dlouhou řeč,
v puse sucho, v prstech křeč,
nechoď pryč a dopij kávu,
snad se zmýlil jeden z nás.
Pár sklenic,
pár svíček,
máš dávno
mý klíče,
já součet tvých absencí.
Dál chodím
sám z kina,
sám chutnám
psí vína,
jsme milenci sváteční.
V duchu prosím, prosím dej mi čas,
týden chystám dlouhou řeč,
v puse sucho, v prstech křeč,
nechoď pryč a dopij kávu,
snad se zmýlil jeden z nás.
V duchu prosím dej mi čas,
když sem přijdeš, ztrácím hlas,
sundej z ruky digitálky,
bez nich půjde všechno snáz.
|
Petr Novák:
Petr Novák:
Abraxas:
