Josef: Na světě je mnoho princezen,
všechny jsou bohaté,
bydlí v zámcích,
mají zlaté šperky,
zlaté náramky,
zlaté náhrdelníky,
stříbrné střevíčky
a šaty nejmíň dvoje,
jediná, která to všechno nemá,
je ta moje.
Má princezna nemá
zlatou hvězdu na čele,
ale nosí brýle.
Sbor: Ona nosí brýle.
Josef: A proto má oči nesmělé.
Má princezna nemá
zámek ani dukáty,
ale nosí brýle.
Sbor: Ona nosí brýle.
Josef: A já se jí věším na paty.
Čáry, máry, okuláry,
ve dne, v noci o nich sním,
čáry, máry, okuláry,
sundám jí je, až ji políbím.
Má princezna nehalí
se do hermelínu,
ale nosí brýle.
Sbor: Ona nosí brýle.
Josef: A já po ní touhou
div, že nezhynu.
Princezny jsou všechny stejné,
nikdy nechodí pěšky,
jezdí ve zlatých kočárech,
létají vlastními letadly,
autem jezdí pomalu
už i z pokoje do pokoje,
jediná, která je úplně jiná,
je ta moje.
Má princezna nemá
zlatou hvězdu na čele,
ale nosí brýle.
Sbor: Ona nosí brýle.
Josef: A proto má oči nesmělé.
Má princezna nemá
zámek ani dukáty,
ale nosí brýle.
Sbor: Ona nosí brýle.
Josef: A já se jí věším na paty.
Čáry, máry, okuláry,
ve dne, v noci o nich sním,
čáry, máry, okuláry,
sundám jí je, až ji políbím.
Má princezna nehalí
se do hermelínu,
ale nosí brýle.
Sbor: Ona nosí brýle.
Josef: A já po ní touhou
div, že nezhynu.
Sbor: A ona nosí brýle,
la, la, la, la, la.
|