Petr: Já vidím strom,
co k zemi padá,
umírá jako by neznal
bolestí,
hnízdo, co nesl,
tiše vychládá,
jen z listů závěť lesů vůkol
šelestí.
Když dříví v peci tiše praská,
v chalupách plamenem
jasným zahoří,
na popel promění se láska,
strom naposledy nocí
k lidem hovoří.
Hana: Moje javory, javory, javory,
dlouhý stín vláhu uhlídá,
bouře zlá sílu větví zná,
moje javory, tiché javory,
píseň má.
Dřevo javorů, javorů, javorů,
vůni tvou v houslích poznávám,
v kolébkách s dětmi houpávám,
poletí za hory, daleko za hory,
píseň tvá.
Petr: Já vidím strom,
co lidi chrání
a v kůře místa bolavá,
nechce znát smrt,
zná jenom zrání,
když podzim život uspává.
Pupence novou mízu loudí
a je tu jaro, jak sis přál,
posílám pozdrav dolů s proudy,
strom žije dál,
strom žije dál.
Hana: Moje javory, javory, javory,
dlouhý stín vláhu uhlídá,
bouře zlá sílu větví zná,
moje javory, tiché javory,
píseň má.
Dřevo javorů, javorů, javorů,
vůni tvou v houslích poznávám,
v kolébkách s dětmi houpávám,
poletí za hory, daleko za hory,
píseň tvá.
|