Slunce už zas
dnes k ránu hvězdy zháší,
nevím proč čas,
tak časně srdce plaší.
Z papíru loď
se k poezii hodí,
řekl mi pojď,
já svezu tě tou lodí.
Pojedem
do velkých dálí,
tma závoj halí
tajemstvím.
Pospíchám,
vlny jsou zrádné,
tmavé a chladné
jako stín.
Stěžen už pad
a cáry plachet visí,
jen čas a chlad
mně srdce z lásky křísí.
Slunce jde spát,
jen fosfor hodin svítí,
kde měl jsi stát
je spleť pavoučích nití.
Teď už jen
zlé víly lesní
do tůně teskní
nad vodou.
Nad vodou,
když z jedné vrásky,
prevít tvé lásky
hvězdičkou.
Teď už jen
zlé víly lesní
do tůně teskní
nad vodou.
Nad vodou,
když z jedné vrásky,
prevít tvé lásky
hvězdičkou.
La la la la...
|
Helena Blehárová:
2 Unlimited:
Helena Blehárová:
