Když slunce spálí
tvý obrysy nádherný
a ty mi řekneš,
že půjdeš dál,
že plamínek zhasnul
a já to mám sečtený,
že budeš sám,
tak jak sis to přál,
jak sis to přál
a jaks to chtěl,
že je to víc než to,
co si měl
a to byla jsem já,
mě dobrou noc dáš,
dobrou noc dáš
a necháš mě spát.
Já nechci spát,
máš mě mít rád
a moc dobře víš,
že mě neuložíš,
dokud chci stát.
Jen já sama vím,
kde jak a s kým
a co budu hrát.
Když řeka utopí
tvý srdce úžasný
a ty mi řekneš,
že to byl vtip
a že to beze mě
nebylo překrásný,
a že ses splet,
že ti bude líp,
že ti bude líp,
jenže je ti hůř
a že se cejtíš
jak poslední muž,
ten poslední muž,
co má poslední sen
ze starejch časů
vzít mě ven.
A já chci spát,
měls mě mít rád,
teď už to víš,
že mě neuložíš,
dokud chci stát.
Jen já sama vím,
kde jak a s kým
a co budu hrát
a já chci spát,
měls mě mít rád.
Teď už to víš,
že nerozchodíš
to, co mělo stát,
jen já sama vím,
kde jak a s kým
a co budu hrát.
|