Stával na trhu pán,
žádný veliký krám,
pouze klecí pár
u nohou.
V nich pak zpěváčků houf,
vím, kdo na ně si trouf,
pevná síť, když se nesly
oblohou.
Žádný důvod ke trilkům,
žádný vzruch, křídel šum,
stály tam
každý sám.
A já si dodnes vzpomínám
na můj dětský hlavolam,
povídám.
Žádný ptáčník nemá křídla,
takže vzlétnout neumí
a co je zvláštní
ptáky hlídá, tohle smím,
smím, smím.
Vždyť žádný ptáčník nemá křídla,
není žádnou senzací,
co je zvláštní, to popírá
ptákům žít tam v oblacích.
Stával na trhu pán,
žádný veliký krám,
pouze klecí pár
drátěných.
Tenkrát bylo mi pár,
táta mi chtěl dát dar,
řekla jsem, že chci slyšet
ptačí smích.
Když jsme došli ke klecím,
táta byl nad věcí,
koupil sám
celý krám.
A já si dodnes vzpomínám,
jak ty klece otvírám,
povídám.
Žádný ptáčník nemá křídla,
takže vzlétnout neumí
a co je zvláštní
ptáky hlídá, tohle smím,
smím, smím.
Vždyť žádný ptáčník nemá křídla,
není žádnou senzací,
co je zvláštní, to popírá
ptákům žít tam v oblacích.
|