Neony poblázněně září tmou,
duch ulic dýchá pod kabát,
hledám si v davu marně tichý kout,
je všední den a to je znát.
Všedně se známe,
všedně míjíme,
obrazy tváří a shon,
do kostek dlažebních
se vpíjíme,
pro jeden každodenný tón.
Kolotoč restaurací,
světla šantánů,
mě do svých měkkých křesel zvou,
před půlnocí se domů
těžko dostanu,
pár nových známých,
pár nových pout.
Všedně se známe,
všedně míjíme,
obrazy tváří a shon,
do kostek dlažebních
se vpíjíme,
pro každodenný tón.
Ztrácíš se do éteru svítání,
sídlištěm zazvoní tvůj krok,
k nádherné radosti z krátkých setkání,
chybí jen jméno, číslo, blok,
jen jedno jméno, číslo, blok,
jen jedno jméno, číslo, blok,
jen jedno jméno, číslo, blok,
jen jedno jméno, číslo, blok...
|