Noční cesta velkoměsta
hřmí jako z děl,
jezdím jedným křížem trolejí,
stíny další pomeranči,
dlažby a skel
tóny, třesk a prach i lesk
a popely těl.
Noční cesta velkoměsta
je jako plást,
který mnohým oči zalepí,
ve tmě může
člověk růže
dávat i krást,
ráno potom dělat, že spí.
Prima párky,
vína čárky
na pivní tác,
bílá závěj první lásky,
tam se musí chtít
a dát si pusu a pak,
stoupat vzhůru
a potom pád.
Noční cesta velkoměsta
je jako stůl,
kde si mnozí ruce nemyjou,
jako děcko
chtějí všecko,
nejenom půl,
nábřeží i trávu,
víno, dívky, slávu,
úsměvy i plačlivou sůl.
Noční cesta velkoměsta
kličkuje tmou,
dvíhá láskou, chrání stíny,
pak se změní náhle v denní
tajemnou hrou,
krásná chvíle stane se zlou, ou.
Noční cesta velkoměsta
vede i tam,
kde si lidé život ušpiní,
pojďte radši, když vám stačí
láska jak trám,
na senzační kávu,
na jablečnou šťávu,
na skleničku vína sem k nám.
Na senzační kávu,
na jablečnou šťávu,
na skleničku vína sem k nám.
Na senzační kávu,
na jablečnou šťávu,
na skleničku vína sem k nám.
Va, va, va, vau.
|
Martha A Tena:
Ash:
