Soumrak padá a hasne den,
mé srdce touží po lásce jen,
ve stínu zahrad zas chodím sám
a kde jste vy, vzpomínám.
Ač vím, že slova jsou jenom dým
a slibům dávno již nevěřím,
vždy znova zas toužím po vás.
Věřím vám,
má nejkrásnější
a na návrat váš
dál čekám.
Jsem tak sám,
vraťte se ke mně zpět,
dřív, než celý svět
prohledám.
Noci dlouhé jsou,
když čekám a zpívám
hvězdám nad hlavou,
věřím vám, že marně nedoufám.
|
