Jó, prej tak tady v tom lokále
je jedno prkno a tři fleky,
tři fleky vod krve,
fleky vod krve.
Nevinná voběť v baráku
vod Balnesty
nahlas se jméno neřeklo,
kvůli chlupatejm
se zdržel pan,
držel pan,
tak je to správný,
no to bych řek,
voni už tak moc ví
od práskačů a vobojetnejch kostí.
Nad městem plula ruka zákona,
jó, plula,
bez těla ruka plula, si jen plula,
jó, plula
a hledala koho by vodkrouhnula,
ta ruka
a hledala koho by vodkrouhnula,
ta ruka.
Ta ruka patřila jednomu z policajtů,
co dřív byl zlodějem a potom zradil partu,
nejdřív byl sekáč, potom zbabělej
a voběsil se nad malým tunelem,
nad malým tunelem.
Byl z toho malér, hledala se vina,
jó, vina,
pro vraždu zbalili jistýho Celestýna,
no jó, to museli.
Pohřeb byl tajnej, tichej, bez parády,
tak každej skončí, kdo zradil kamarády,
i stará Dorota má svoje lidský práví,
vo tom se ví, vo tom se nevypráví,
vo tom se ví, vo tom se nevypráví.
Tak do dnes nad městem pluje ruka zákona,
jó, pluje,
bez těla ruka pluje, si jen pluje,
jó, pluje.
Jo, jo, jo, jo ...
Má v ruce pendrek,
pendrek na pendrek,
má v ruce pendrek,
pendrek na pendrek.
|
Josef Zíma:
Monika Absolonová:
Josef Zíma:
