Proudy času tečou pomalu a tiše,
řekou, kterou jenom sám Bůh zná,
někam k božím mlýnům, který není slyšet
i když se lidský ucho namáhá,
někam k božím mlýnům, který není slyšet
i když se lidský ucho namáhá.
Proudy času tečou pomalu a líně,
řekou, kterou jenom sám Bůh zná,
vědí, kdo je listí a vědí, kdo je jmelí,
který stromům mízu ujídá,
vědí, kdo je listí a vědí, kdo je jmelí,
který stromům mízu ujídá.
Parara rara taptuá ...
Proudy času ženou kola božích mlýnů,
není je slyšet a tak se často zdá,
že se už těžko změní to, že je štěstí unavený
a nechodí tam, kam správně chodit má,
že se už těžko změní to, že je štěstí unavený
a nechodí tam, kam správně chodit má.
Proudy času plynou tak jako velký řeky,
pro který je chudák jako král,
jeden jásá štěstím a druhej brečí vzteky
a proudy času plynou klidně dál,
jeden jásá štěstím a druhej brečí vzteky
a proudy času plynou klidně dál.
Proudy času plynou pomalu a tiše,
řekou, kterou jenom sám Bůh zná,
někam k božím mlýnům, který není slyšet
a všechno je tak jako bejt má,
někam k božím mlýnům, který není slyšet
a všechno je tak jako bejt má.
|
Ray Charles:
Ulrychovci:
