*** Autor textu: Ladislav Kopecký *** Autor hudby: Petr Ulrych, Mojmír Bartek | Na na ná na ...
Stejnou barvu má
zlato i obilí,
z obilí pálí se
kořalka žitná.
Nejenom z obilí
jsou lidé opilí
i zlato bývá
věc pitná.
Opít se zlatem
a vyplenit zahrady,
podpálit stohy
a rozbořit most.
Po zlatě přichází
podivné nápady
a nikdy jich
nebývá dost.
Tak Šemíku s bílou hřívou,
život je všechno, co zrovna mám,
nevěřím v čáry a ve vodu živou,
věřím, že skočíš a pojedem k nám.
Stejnou barvu má
zlato i obilí,
zlato však váží přec
o něco víc.
Ve jménu zlata
prý někoho zabili,
soudci se tváří
jako by nic.
Ve jménu zlata
je třeba dát výstrahu
všem, co se zlatu
do cesty staví.
Zlato prý hřeje
a přispívá ke blahu,
zlato prý září
a baví.
Tak Šemíku s bílou hřívou,
život je všechno, co zrovna mám,
nevěřím v čáry a ve vodu živou,
věřím, že skočíš a pojedem k nám.
Ten, co se postavil
čarovné síle,
stojí teď před soudem
a má jedno přání.
Projet se naposled
na koni bílém,
vzpomenout
jarního vlání.
Na na ná na ...
|
|