Když jdou děti spát,
jak zhasíná den,
já dveře zamykám
a za nic nešla bych ven.
Protože číhá tam
bytost pohádková,
to ti povídám,
lásku mi vyznává.
Ali-ba-ba, Ali-ba-ba,
pohádkové krásy
je mu asi málo.
Ali-ba-ba, Ali-ba-ba,
marně kolem bloudí,
ach, to by tak hrálo,
v lásce smůlu má.
Bloumá po okolí,
kytky háže mi sem,
má turban nachový
a modré oči jak len.
Škoda, že je to jen
bytost pohádková,
je to tak, ne jinak
a lecos se stává.
Ali-ba-ba, Ali-ba-ba,
pohádkové krásy
je mu asi málo.
Ali-ba-ba, Ali-ba-ba,
marně kolem bloudí,
ach, to by tak hrálo,
v lásce smůlu má.
On kolem chodí,
potom chvíli postojí,
ptáš se proč rodičů
mých se nebojí.
Já tiše sedím, hřeji čaj
a hledím ven,
jen máte stejné spáry,
ten jako ten,
láká mě ven.
Jakmile kouše moje síla,
vůle už je ta tam,
já podlehnu té lásce,
dobře se znám.
A možná právě teď
už ráda ho mám,
věřím pohádkám,
proto neodolám.
Ali-ba-ba, Ali-ba-ba,
vydrž ještě chvíli,
než-li bude ráno.
Ali-ba-ba, Ali-ba-ba,
vydrž ještě chvíli,
teď už máš vyhráno,
já chci být jen tvá.
Ali-ba-ba, Ali-ba-ba,
vydrž ještě chvíli,
než-li bude ráno.
Ali-ba-ba, Ali-ba-ba,
vydrž ještě chvíli,
teď už máš vyhráno,
já chci být jen tvá.
Ali-ba-ba, Ali-ba-ba,
vydrž ještě chvíli,
než-li bude ráno.
Ali-ba-ba, Ali-ba-ba,
vydrž ještě chvíli,
teď už máš vyhráno.
|
