Neměla jsem nikdy mnoho přání,
život můj byl jako všední den
a neváhám se doznat ani,
že i tak je člověk spokojen.
Ale jako každá jiná žena,
jednu vášeň přece v srdci mám,
to když hudbu někde slyším hrát,
nohy samy začnou tancovat.
Musím zpívat, zpívat,
zpěvem se spovídám,
jen jednu touhu mám,
svůj život za ni dám.
Já bloudím v rytmu melodie,
kterou tak ráda mám
a proto celý den
zpívám a tančím jen.
Já bloudím v rytmu melodie,
všechno zdá se mi jak sen,
srdce v synkopách buší,
tančit musím však dál.
Moje tělo i duši
rytmus swingu
jak ďábel si vzal.
Kdybych žila sto let,
nevezmu slovo zpět,
já bloudím v rytmu melodie,
se mnou zpívá celý svět.
|