Z květů jaro bralo sníh
a louky plné rýmů,
nových kvítek rozkvetlých
přes tu loňskou zimu.
Na stráni je plno bříz,
než z trávy bude seno,
nevím, proč bych nevyříz
do kmenu tvé jméno.
Duben, duben,
nosí modré psaní,
zvoní jako dívčí smích.
Duben, duben,
každé moje přání
kreslí barvou očí tvých.
Holky chystaj kraslice
pro každého kluka
a rošťák vítr z ulice
do oken jim ťuká.
Kluci pletou pomlázku
a oči se jim lesknou,
vždyť po tom sladkém výprasku
si holky nezastesknou.
Duben, duben,
nosí modré psaní,
zvoní jako dívčí smích.
Duben, duben,
každé moje přání
kreslí barvou očí tvých.
Jaro ťuká na vrata
a všichni lidé zjihnou,
na dvoře se kuřata
z nových vajec líhnou.
Osychá i každá mez
a všude kvetou jívy,
brzy začne vonět bez
a budou se dít divy.
Duben, duben,
nosí modré psaní,
zvoní jako dívčí smích.
Duben, duben,
každé moje přání
kreslí barvou očí tvých,
(duben, duben),
kreslí barvou očí tvých,
(duben, duben)
kreslí barvou očí tvých,
(duben, duben).
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.