Jen chvíli pouhou tvá krása září,
jsem váben touhou s tebou žít,
proč dál se bráním,
nikdo nemá zdání,
tvůj dech je chladný, nutí odejít.
Pár bílých svící v očích tvých teď hoří,
a mé rty němé půjdou spát,
když slunce vstává,
oheň lásky zemi dává,
zkus do svých dlaní jeho teplo brát.
Pár bílých svící v očích tvých teď hoří,
a mé rty němé půjdou spát,
když slunce vstává,
oheň lásky zemi dává,
zkus do svých dlaní jeho teplo brát. |
Abraxas:
