Toulka je oblé, krásné sousoší,
touhou nám dlaně zakřiví,
toulka je boží, jako Jánošík
a záhadná zůstává.
Cítím tu závrať z dávných tanečních,
mám nohy z olší víc než dřív,
toulkou se stávám víc než skutečný
a záhadná zůstává.
Cítím tu sílu dávných svítání,
kdy límec košil škrtívá,
toulka je gratis, není k dostání,
tím záhadná zůstává.
Cítím tu sílu dávných svítání,
kdy límec košil škrtívá,
toulka je gratis, není k dostání,
tím záhadná zůstává.
Král svítání, svůj úděl cítím,
jsem hůl v slunečních hodinách. |
Abraxas:
