Spánek nás potichu loutnou zval spát,
blouznil jak v písních zlý tón,
pak nocí šel, chtěl hosty zvát.
Já se pár akordů pádících bál,
když kolem mého stolu
hráli spolu dál a zvali do kruhu
mé prsy bloudící.
Já šel hrát, tu v mracích vznáší se dům
a prosí dál spánek můj,
ať vrátí snům, hosty, co zval.
Ráno stál nehybně prázdný dům vzplál
a smutně šeptal příběh květů,
o mně, který hostům naposled
té noci s ďáblem hrál.
Já šel hrát, tu v mracích vznáší se dům
a prosí dál spánek můj,
ať vrátí snům, hosty, co zval.
Spánek nás potichu loutnou zval spát,
blouznil jak v písních zlý tón,
pak nocí šel, chtěl hosty zvát.
A já se bál
a já se bál.. |
Abraxas:
