Černá je hlína, co hroby pokrývá,
bíle se láska a štěstí ozývá.
Potmě je život beznadějný
a věci se ti zdají stejný.
Slunko žhavý, proč tak pálíš,
chtěl bych tě dolů na zem snést,
posvítit lidem, co jsou sami,
aby všichni za ruce mohli se vést.
Jak je to těžký slunko na zem snést,
tak aspoň kvítí, co roste kolem cest,
vám plnou náruč natrhám,
každýmu malý slunko dám.
Slunko žhavý, proč tak pálíš,
chtěl bych tě dolů na zem snést,
posvítit lidem, co jsou sami,
aby všichni za ruce mohli se vést. |
Abraxas:
