Záviš
(225)
(214)
(153)
(1)
(0)
(8)
(6)
|
|
|
Záviš - Konfrontace s Bohem Záviš - Konfrontace s Bohem |
Transpozícia: [+1 +2 -1 -2] |
CNa horu vysokou Gna jámu hlubokou Csestoupil Gshůry CBůh
CLidé se divili Gzpívat mu začali Cneměl však Ghudební Csluch
DmiOdemčené nebe Cabsurdně zdvořilé Dmiseslalos nám Tebe Cz děravý košile
Dminejsi však vousatý Cjak dítě Ghebkou máš Cpleť Ghm hm hm
Pod bílým kloboukem s šedivým pavoukem vystouplý podlouhlý nos
pasáckou vestičku v tý vestě růžičku soukenné kalhoty bos
v ruce hůl dubovou knoflíky kostěný svatozář bronzovou šáteček vlněný
Oči se dívají na lidský pokolení
Dejte mi lidičky do nebe botičky zaprosil tiše pak Bůh
zpěvu už nechejte a mě poslouchejte já nemám hudební sluch
v nebi jsem zakázal tanec a zpívaní andělům přikázal zanechat létaní
křídla pak ustřihnout všem jsem jim najednou dal
Pak řekl Hospodin Mám rád z tabáku dým nahoře kouřit nesmím
vytáhněte váček a z váčku tabáček jestli o to žádat smím
nebeskej kolotoč točí se dokola při západu slunce mě k sobě přivolá
tu chvíli v hříchu já strávit bych s Vámi tu chtěl
V Ráji prohibice - pivo též velice z korbele rád bych zde pil
přineste lidičky piva máz maličký řekl a o holkách snil
Přineste slepičku do zlata pečenou z Vašeho kurníčku i s lehkou Mařenou
prosím Vas o to moc tesklivě hořekal bůh
Přinesli střevíce hezkej dar od ševce slušely mu velice
a potom slepičku z čistýho kurníčku tabáku čtyři unce
bečku narazili když přišla Mařena a potom odkryli děvceti kolena
Bůh byl již opilej s Mařenou do trávy leh
Slunce se klánělo k horizontu spělo Hospodin smutnej tu stál
Slunce při západu přišel čas k odchodu řekl pak se rozplakal
S lidmi si potřásl mohutnou pravicí
studem se netřásl slzy měl na líci
za všechno děkoval poté se rozplynul Bůh
|
| |