Mezitím
(59)
(59)
(59)
(0)
(0)
(4)
(0)
|
|
|
Mezitím - Lucie Mezitím - Lucie |
Transpozícia: [+1 +2 -1 -2] *** Autor textu: Mezitím *** Autor hudby: Mezitím |
GPřivřený okno. EmiPůlnoční motýl ve Csvětle svíčky svůj život Dkončí.
GNa stole láhev Emia starý fotky. V Czrcadle mý ospalý Doči.
GPramínky vlasů, Emitalisman z pouti. CVzpomínky jsou mrazivou Dhrází.
GPrázdná postel a Emizvadlý růže Cžalují, že někdo tu Dschází.
GJen bílej kámen, Emismuteční kytky. CZ fotky už déšť barvy Dsmývá.
GJediný jméno a Eminěkolik veršů z Cpísničky, co jsem ti Dzpíval.
GLucie.
Ref.: GHledám tě v mracích a v Dpohárech vína a Ckaždej stín mi tě Dpřipomíná.
GA bábě s kosou Dza zlý teď mám, Cže mě tu nechala, že jsem tu Dsám.
GVšechno krásný pryč je Dve chvíli, Cv blátě spí panenka Dčistá.
GMizíš mi jak křídla Dmotýlí.
CLucie, Lucie mě se Dstýská.
Byl konec léta a v hlavě můry, moh jsem zase v průšvihu lítat.
Pak jedna holka přinesla kávu, že jí můžu Lucie říkat.
A jako blázen já tvoje jméno psal jsem křídou na kůru stromů.
Doteky ve tmě a polibky v trávě. Až k ránu jsme se vraceli domů.
Pak hloupej mejdan a spousta pití, co bude dál já vědět měl.
Než někdo zhasnul jedinou svíčku a každej dělal co chtěl.
Lucie.
Pak jeden večer smutně mi voláš ze špitálu cizího města.
Že ve tvejch žilách černej rytíř, co za nevěru panenky trestá.
Hodiny návštěv, bílý pláště, vzpomínky teď chutnají solí.
Ve vočích výkřik: „Co ještě příjde!“ a každý slovo strašně moc bolí.
Pak jedno ráno tvá postel je prázdná. Zatraceně smutej den.
Černý ticho a slzy tvý mámy. Láska je věčná, ale ty ne.
Lucie.
Ref.:
A bábě s kosou za zlý teď mám, že mě tu nechala, že jsem tu sám.
|
| |