Jako se měsíce a roky týdnů bojí,
jako je prázdná svatozář,
utíkají hodiny na orloji,
člověk je udavač nebo lhář.
Po létě přišla zase zima,
vše, co se rodí, umírá,
kouká očima zasněnýma,
jež při sluníčku zavírá.
Kolika hořkosti ve lžičce pravdy?
Kolik je třeba na sto tun?
Copak přichází s koncem srandy?
-Čekání na Cháronův člun. |