D            A

 1. Lesní moudrost obzor nám otvírá,

        Hm        Hm/A

    na Bobří hrázi život nám zapírá

         G                 A                D

    a chrání před tím, co do očí bije jak blesk.

 

 2. Krásný chvíle v měsíčním údolí

    jsou doktor světa, tady nic nebolí,

    ledaco svitu včerejšího, podivnej svět. D A

 

     Hm

 R: Dál táhnem, touha nás prohání,

    Hm

    ať chce jak chce, země se naklání,

     F#m                             Hm

    máme místo na slunci, to je náš ráj.

 

    Zas noční tmou když, když ohně zaplanou,

    stíny naše s úctou povstanou,

    máme místo na slunci, to je náš ráj.

 

 3. Když barvou slunce stromy nalíčí,

    na brdskejch stráních ešus si zasyčí,

    svítá lidi, proto tu není snad zlo.

 

 4. Pajda si s námi potají ochutná,

    právě vstával, bez nás mu nechutná,

    svítá lidi, proto tu není snad zlo.

 

 R: Dál táhnem, touha nás prohání, ...

 

 R: Dál táhnem, touha nás prohání, ...



Hm/A

======

||||||

x||||o

||||o|

||oo||