Noc je krásná, noc je tichá
na horách, i na dolině.
Kdesi z dáli tam pospíchá
lehkým krokem ku dědině,
kdo to byl? Cikán černý, Cikán.
Milka leží v noci jasné,
na miláčka vzpomína si:
Ach, můj bože, jak jsou krásné
černé oči, černé vlasy,
kdo to byl? Cikán černý, Cikán.
Jak jsou krásné, dívka jihne,
hlava se jí kolem točí,
kolem oken stín se mihne,
černé oči, černé vlasy,
kdo to byl? Cikán černý, Cikán.
Milá se mu chvíli brání,
potom ale sladce vzdychá,
noc je krásná, do svítání
slyšet jenom slůvka tichá,
kdo to byl? Cikán černý, Cikán.
|
Ľudové [sk]:
Ľudové [sk]:
Ľudové [sk]:
