ENa kytaru hrála a zpívala moc krásně,
že prý holky těžší to maj.
Já poslouchal a koukal a říkal si: "No jasně"
E7je to krása, ještě mi hraj.
AA na lásku jsem myslel a na podobný věci,
Ejá v hudbě jako po vodě plul
F#a potom mi to došlo a já sem zařval: "Kecy",
H7to co zpíváš pravdy je půl!
R:
A7Víš, mužský to taky nemaj Elehký,
kříž je občas s holkama žít,F#, H7
A7Víš, mužský to vážně nemaj Elehký,
F#mispíš H7je to tak že jsme si kvit.E
Pak zbalili sme bágly a vyrazili spolu
a táhli spolu hromadu let
a cejtili se občas na pomocnou školu,
jak se s náma obracel svět.
V týhle naši písni změnili jsme větu,
takže trochu jinak teď zní:
nehrajeme sami - šli sme do duetu,
zpíva se mnou a já pak s ní: A ona zpíva:
R: Víš, mužský to vážně nemaj lehký,
kříž je s náma holkama žít, A já na to zase:
Víš, ale holky ty to taky nemaj lehký,
spíš je to tak že jsme si kvit.
R: Víš nikdo to vlastně nemá lehký,
víš, nejspíš tak musí to být.
|