Čeká než vyrazí, záminku nehledá,
a pašije útoku v pohledech rozdává.
Nečeká na soumrak, nebere převleky,
zády se otočíš, to je tvá chyba navěky.
Jo, jenže jak dál,
když život je jak hrdinové barikád?
Z očí to vycítíš, předzvěsti zániku,
chvíle nebezpečí je břemeno válečníků.
V davu ho pozoruj, k obraně neváhej,
opilý útočník, milost mu nikdy nedávej.
No, jenže já ji dal,
vždyť život je jak hrdinové z barikád.
Čekej ho odevšad, zákeřně útočí,
síla je vítězem, mozek ho umlčí.
Jediná obrana - spasení v útěku.
Sotva ho porazíš, je to zvíře s lidskou tváří.
Jenže já jdu dál,
vždyť život je jak hrdinové z barikád. |