1. Každého jitra z toho přístavu vypluji bárky a lodí do moří.
A slunce kulaté jak míč s každým úsvitem v dáli se z hlubin vynoří.
Jen děti z Pirea se po břehu loudají moře jim nohy omývá.
Ty modré, nebezírne dálky je lákají víc, nežli země šedivá.
R: To moře spíva si píseň kormoránu,
o tom se zdáva k ránu všem dětem z Pírea.
Vždyť každý míva sve jedno velké přání,
sní o něm za svítani, jak děti z Pírea.
2. Každého večera se k přístavu od moře bárky a lodi vracejí.
I čluny připlouvají s nákladem ryb, starých lásek a nových nadejí.
Jen děti z Pírea už nejsou tu na břehu, dávno už musela jít spát.
A budou do nového úsvitu snít o tom všem, o čem snili tolikkrát.
|
Ľudové [sk]:
Ľudové [sk]:
Ľudové [sk]:
