Tehdy mi byly právě tři roky,
když jsi mě opustil,
byla to máma, ta která se s tím nevyrovnala,
chtěla se nechat rozvést, přestan lhát,
jak často byla od tebe bita.
Jak často ji na ní bezdůvodně křičel,
její paže byly modré, ale ona nikdy nepřestala milovat svého muže,
možná to bylo kvůli mně, že zůstala silná.
Jenom abych neztratil svého otce.
A já jsem nevěděl co se děje,
tolikrát jsem se ptal sám sebe jestli jsi mrtvý.
Jakto že to potkalo právě mně?
Byl jsem ve školce, ale přišel jsi někdy, abys mě vyzvednul?
Ne ty jsi své dítě zradil.
Myslel jsi na mě...proč ti nemůžu věřit?
Když to zvládneš, podívej se mi do očí.
Nechal jsi mě ve štychu,
podívám se na fotky a začítám nesnášet tvoji tvář.
Nepodávej mi tvoji ruku,
už nikdy bych ji nevzal,
už tě nechci nikdy vidět,
prosím, nechoď za mnou a neříkej že ti musím rozumět,
už je konec slzám.
Nepodávej mi tvoji ruku,
tak moc jsi mě zklamal,
ty jsi přece zplodil tohohle syna,
prosím, nechoď za mnou.
Ty mi nepotřebuješ nic vysvětlovat,
máma řekla: Ty jsi chtěl jít.
Pak přišlo moje zaškolení,
můj první školní den - sám,
a první den ve fotbalovém týmu,
ale tebe to nezajímalo.
Do dneška neznám ten důvod,
otče tys zapřel svého syna,
já tě nechci nic učit,
ani tě nenazývám zbabělcem,
ale kvůli tobě jsem byl dítě z dětského domova,
svíčky na dortu dokonce svítily bez tebe,
jsi lhář, když říkáš žes postrádal svého syna.
Bylo mi právě pět,
a už sám na hřišti,
kde byl ten otec který mě měl rád??
Jak může své dítě takto opovrhovat?
Ano jsi můj otec, ale určitě ne dospělý,
dak často jsem obchodoval s drogami, tak často jsem kradl,
máma se neodvážila zbít svého syna,
a neříkám ti to rád,
ale chyběl jsi mi,
nezažil jsi nic z mého mládí!
Nepodávej mi tvoji ruku,
už nikdy bych ji nevzal,
už tě nechci nikdy vidět,
prosím, nechoď za mnou a neříkej že ti musím rozumět,
už je konec slzám.
Nepodávej mi tvoji ruku,
tak moc jsi mě zklamal,
ty jsi přece zplodil tohohle syna,
prosím, nechoď za mnou.
Ty mi nepotřebuješ nic vysvětlovat,
máma řekla: Ty jsi chtěl jít.
Poprvé jsem tě viděl příliš pozdě,
bylo mi 26 let ok??
Tys nebyl ten otec, kterého jsem očekával,
tvojí za*ranou adresu jsem našel na jedné pohlednici.
Hledal jsem tě v Düsseldorfu,
v Düsseldorfu našel
a Düsseldorf proklínal,
seděl jsem ve tvém bytě,
uviděl jsem tě,
ty ses mi omluval,
přestaň mě prosit,
tys řekl, že máma se s tebou rozešla,
když jsi byl opilý, byl jsi jako jiný (cizí) člověk,
a určitě tě to nemrzí,
dneska ti říkám, že to pro tvé dítě nebylo lehké.
A nepřeju ti nic špatného,
prostě z toho důvodu,
že žádný člověk tady na Boží zemi není perfektní.
Jsem dospělý, teď si můžu dělat starosti o mámu,
ztratily se, teď myslím ty máminy starosti.
Nepodávej mi tvoji ruku,
už nikdy bych ji nevzal,
už tě nechci nikdy vidět,
prosím, nechoď za mnou a neříkej že ti musím rozumět,
už je konec slzám.
Nepodávej mi tvoji ruku,
tak moc jsi mě zklamal,
ty jsi přece zplodil tohohle syna,
prosím, nechoď za mnou.
Ty mi nepotřebuješ nic vysvětlovat,
máma řekla: Ty jsi chtěl jít.
|