Ležím sám na posteli s hlavou na telefonu,
Myslím na tebe, dokud to nebolí,
Vím, že i tebe to bolí, ale co jiné můžeme dělat
Strápení a strhaní...
Přeji si aby jsem mohl nosit tvůj úsměv s sebou v srdci
Pro časy, které se nám zdají teď také dávné,
Mohl by jsem věřit tomu, co přinese zítřek
Když dnešek doopravdy nic neví, doopravdy nic neví...
RF: Bloudím v lásce, jsem bez tebe stracený,
Vím, že si měla pravdu, věřila tak dlouho,
Bloudím v lásce, co jsem bez tebe?
Nesmí být pozdě říct, že jsem se mýlil.
Chci, aby jsi se vrátila a zanesla mě domů,
Pryč od těch dlouhých osamocených nocí,
Snažím se tě zachytit, cítíš to?
Připadá ti ten pocit taký správny?
A co by si řekla, kdyby jsem ti zavolal?
A řekl, že nemůžu čekat?
Není nijaká lehká cesta, je to jen těžší každý den
Prosím miluj mě, anebo tu nebuď, anebo tu nebuď.
RF: Bloudím v lásce, jsem bez tebe stracený,
Vím, že si měla pravdu, věřila tak dlouho,
Bloudím v lásce, co jsem bez tebe?
Nesmí být pozdě říct, že jsem se mýlil.
Na co myslíš?
Na co myslíš?
Na co myslíš?
Na co myslíš?
|