EmiZněly zvony krajem Cz dálky, Gvečerem vítr Dvál,
Emivoják co se vracel Cz války u Gjedný z chalup zakleDpal,
že Aminemá kde by v noci hlavu Emisložil a Amizlatou mincí platí za svůj H7dík
(: a jak Gdo dveří vchází, Dnetuší, života Czbývá jenom Emimžik:)
Starý muž a stará paní poslouchají příběh vojákův,
kde bojoval a kde se zranil a že má váček plný zlaťáků,
ten váček zlata s sebou nese domů pro starou mámu jako velkej dík
(: a jak vypráví voják netuší, života zbývá jenom mžik:)
Ref. Je GSvatýho Jána a Ds půlnocí prý Cotvírá se Emizem,
je GSvatýho Jána, noc Dpokladů a Ckouzel divých Emižen.
V tý Gnoci se Dvzbouzí Emizloba a Dpýcha,
osud Emidivný Dkarty Emimíchá.
Je GSvatýho Jána a Dk půlnoci už Czbývá chvíle Emijen.
Mince se ve světle blýská, když starý v krbu přiloží,
ten váček zlata musí získat, jen co ke spánku se uloží,
pak ostrou dýku do srdce mu vnoří, vždyť nikdo přece neví, že tu byl
(: a jak usíná voják netuší, života zbývá jen pár chvil:)
Ref. Je Svatýho Jána ...
Na věži už půlnoc troubí, je z lesů slyšet vlčí zpěv.
Dvě postavy tam jámu hloubí, na rukou mají čerstvou krev,
lopotí se svatojánskou nocí, je hotovo, když slunce vychází
(: a jak ráno se končí ta hrůzná noc, k domu soused přichází:)
Hej sousede, dobré ráno, povídají lidé někteří,
že dědinou šel včera voják a zamířil k vám do dveří, říkal
tady jeho cesta provždy končí, že je doma, že se vrací k svým,
(: že vás překvapí zářil radostí, z války vrátil se vám syn :)
|