Obzor už pukl a slunce svit silou svou zbytky tmy tiše plení
Slunovrat smí noci odkrojit a dát karty do hry v ten den poslední
Ti, kteří z života svého znají i den smrti, ti už víc nečekají
Život je pro ně příliš drahý skvost, čím blíže jsou Pánu, tím dále je zlost
Hej,tamboři, pátá už odbila a dělová rána už spustila děj
Tak bubnujte, bubnujte bez obav, že Mistr Mydlář má dneska svůj rej
Na tucty osudů završeno, vše bylo marné, vše je ztraceno
Teď tribunál soudní třímá korouhev a z kříže už pacholci smývají krev
Nač myslí jen ve chvíli, když smrti, té hrabivé dámě, ruku podají
Snad na boje, na lásku, na Čechy, kde habsburská křídla zmar rozsévají
Na hoře Bílé, pod ochranou těch zlých časů krkavci dostanou
|:Dost bohatou hostinu, skvostný dar, co jalových podzimů a holých jar:| |