Vždycky jsem býval typ,
který nejdřív myslí než něco řekne
vždycky jsem býval typ,
který se nejdřív podívá než skočí,
jako (a bolt out- není mi znám výnam...) z modré
jsem byl udeřen a tam jsi byla ty
pro tuto chvíli všřím, že mohu odejít
Dobře, tys mě vyzdvidla do nebe
cítil jsem, že umím létat
že nikdy nezemřu
téměř jsem to udělal, ale ne zcela
Teď mi odlétáš z dohledu
a víš, že nemůžu jít s tebou
Vždycky se budu bát výšek,
bát výšek
Nikdy jsem si nemyslel, že potkám osobu,
která me přiměje změnit způsoby,
nikdy jsem nemyslel, že potkám osobu,
která rozzáří moje dny,
kdo mě přiměje zapomenout,
moje ruce jsou svázané
má křídla jsou zastříhlá
někdo mě přiměl věřit,
že to půjde...
Dobře, tys mě vyzdvidla do nebe
cítil jsem, že umím létat
že nikdy nezemřu
téměř jsem to udělal, ale ne zcela
Teď mi odlétáš z dohledu
a víš, že nemůžu jít s tebou
Vždycky se budu bát výšek,
bát výšek...
Přeju si, abych nikdy nepoznal, jak krásné je dotýkat se oblaků
Přeju si, abych nikdy nepoznal, jaké to je, když mi vítr cuchá vlasy,
Dobře, ve svých snech budeš vždycky
létat vedle mě
v mých snech té, jak bych to nenechal být..
Dobře, tys mě vyzdvidla do nebe
cítil jsem, že umím létat
že nikdy nezemřu
téměř jsem to udělal, ale ne zcela
Teď mi odlétáš z dohledu
a víš, že nemůžu jít s tebou
Vždycky se budu bát výšek,
bát výšek... |