Pranice
1. Bude Gto asi tak GF#rok, co já G/Ena bále G/Dbyl
a Gu stolu G/F#seděl a E7červené pil,
kolem Amilidí jak D7much, samý Amitanec a D7smích
a Ggirlandy G/F#světel G/E, G/F# a Gvenku tál G/F#sníh.
2. Každej pil, zpíval, tančil, jak žádá si zvyk,
vtom uprostřed parketu zvedl se křik,
už kapela stojí a parket se prázdní,
tam pod věncem z chvojí se perou dva blázni.
3. Jako divoká zvěř, jako vlci se rvou,
každý za cizí lež, každý za pravdu svou,
už vytéká krev jako červená tuš,
ten v ruce má láhev a ten druhý zas nůž.
4. Potom ten s nožem bodnul a ve chvilce příští
dlaň opíše kruh a láhev se tříští,
ten s nožem si leh', možná chce se mu spát,
druhý držel si bok, potom vzdychl a spad'.
5. Dvě pravdy, dvě lži tu při sobě leží,
jim čas přestal běžet, ale nám pořád běží,
příběh pomalu končí a zbejvá jen říct:
pravda jsou jenom slova, ale život je víc,
pravda Gjsou krásná G/F#slova, ale G/Eživot G/F#je vícG ...
|
Wabi Daněk:
Wabi Daněk:
Bambini Di Praga:
