Nikdo Emi netuší, jak tě D dlouho G znám
sleEmipou, sleDpou, sleHmipou,
v ruce bílou hůl, přesto rád tě mám
slepou, slepou, slepou,
tak Ami dej mi křídla a D já se vrátím G do setměEminí
v ten C čas kdy D den se v Hmi noc změEminí.
Kolem prochází, možná pohrdáš slepou, slepou, slepou,
brejle na očích, možná ji znáš slepou, slepou, slepou,
tak dej mi křídla a já se vrátím do setmění
v ten čas kdy den se v noc změní.
®: Noc už Emi končí, KaroClíno, kde není G hřích není rozhřešeDní
zlatý voči, že jsi anděl, těžko říct, málo pokušení
co ti zbejvá, Karolíno, divnej svět plnej utrpení,
jenom blázen ruce vzpíná, odchází chvíli po setmění,
po setměEminí.
®.
|