Kvalita textu : bez hodnotenia Hodnotilo ľudí: 0ohodnoť aj ty
To stalo se jednou v létě ani nevím kterej den
když táta můj mi přikázal, ať opustím svou zem
ten krásnej ostrov svoji irskou zem ať opustím
prý v Americe vzdálený tam štěstí hledat smím
Myslím že, znám ten důvod proč ke mně tak krutý byl
on chtěl zabránit, abych se s svou milou oženil
tak hned poslední sbohem sem Belfastu z lodi dal
a na kocábce prastarý do Quebeku se dal
Já nezoufal si, když přišla hrozná bouře navečír
jen myslel jsem na svoji milou krásnou Sally Greer
zlej vítr dlouho s kocábkou si házel sem a tam
až osamělá skála bárku dala hlubinám
Tři dlouhý dny na tý skále byly horší než zlej sen
nám lůžkem byla země a přikrývkou nebe jen
z tří set cestujících jen devět zbylo nás
kteří jsme nešli ke dnu a dosáhli skalní sráz
I kapitán šel ke dnu, jak na lodi býti má
tam v slaný vodě našla hrob i posádka celá
mý šaty v moři skončily peníze zrovna tak
a po přistání v Quebeku zbyl ze mě lidskej vrak
Teď v cizí zemi živořím a tiše naříkám
nemám tu žádné přátele, komu se svěřit mám
jak rád bych se hned vrátil domů, vždyť jsem přece Ir
a věrně bych tam miloval svou malou Sally Greer