1. Červená, žlutá nebo zelená, jsi ty figurka dřevěná,
hrajeme tenhle bláznivej život, co neumíme hrát.
Říkala si lásko hoď moji kostkou, hodily jsme 6 a začaly hrát,
jsi moji malou figurkou šťastnou, adrenalin v krvi mám, začínám se bát.
Červená, žlutá nebo zelená, jsi ty figurka dřevěná,
jsi tu ty, jsem tu taky já, jsme tu my a hra je to suprová,
myslela sis páni, bude to jízda, jenom ti nedošlo, že nemůžeš dát fant,
jsi jenom malou figurkou v poli, kostka mezi námi a 2 kofoli.
R. Svět jé, člověče nezlob se
a my jsme, figurky vněm,
hrajeme, padáme
a nikdo neví, co to vlastně děláme.
1. sloka
R. Svět jé, člověče nezlob se
a my jsme, figurky vněm,
hrajeme, padáme
a nikdo neví, co to vlastně děláme.
Svět je, člověče nezlob se
a ty krásná, figurka vněm,
svým pohledem políbíš
a ztýhle hry už nikdy nezmizíš.
|
