AmiPár polibků sladkých a z Gvlaku potom máváš,
Že Fvrátíš se jí zpátky Esvoje slovo dáváš.
AmiVšak slzy neutišíš a v Gsrdci zvláštní žal,
Že už ji Fneuslyšíš a Evlak ten jede dál.
Jedno Cléto ať tě Gčeká, Fa snad bude Gkrátký,
CUplyne jak Gřeka, pak Fvrátíš se jí Gzpátky,
PřísaAmiháš, přísaháš.
Teď vlasy ostříhaný a kabát do zelena,
Pár kluků co znaj to samý a co věřit se jim dá.
A že chtěli by jet domů, kde naposledy byli loni,
Ne snad neuvěří tomu, kdo není jako pni.
Jen vlasy ostříhaný, a pár tajných přání,
Stejskání neskrývaný a fotka tvý dámy,
Je tu s námi, je tu s námi.
Pár pomačkaných psaní co pošťák do bláta upustil,
Jen tak na rychlo napsaných, jako by jenom z nutnosti,
A že píše ti čím dál míň nad tím zamyslet se bráníš,
A v tvářích už jen stín a stále kratší psaní.
Jen psaní zaslzený, ale to se stává,
Jen psaní k rozloučení, píše ti tvá dáma,
Že se vdává, že se vdává.
Teď stojíš sám na prázdným nádraží,
A domů to máš už jen kousek, nikdo tě nečeká,
Slzy neutišíš a v srdci zvláštní žal,
A život jak ten vlak, zas jede dál.
|